Romana Křížová: Dobrý den dámy a pánové, toto je podcast Společně zvládneme víc, podcast o podnikání a o networkingu. Moje jméno je Romana Křížová a jsem zakladatelkou a majitelkou konceptu podnikatelských klubů Business Friends. Mým dnešním hostem je Honza Molnár. Honza je zakladatelem společnosti EDI Coordinator. Pomáhá firmám zjednodušit a zefektivnit jejich každodenní práci pomocí digitalizace, automatizace a EDI komunikace.

Romana Křížová: Honza je také manažerem Golf Business Clubu a také IT a HR Business Clubu Business Friends v Praze. Já tě tu Honzo vítám.

Jan Molnár: Ahoj Romano, děkuji za milé přivítání.

Romana Křížová: Já jsem ráda, že se tady setkáváme, protože to tvoje téma je hodně zajímavé. Málo kdo ví, co to vlastně je EDI. Já jsem to donedávna taky nevěděla. Ale můžeš nám vůbec na úvod přiblížit, o co se jedná a co vlastně dělá EDI Coordinator a jak ses k tomu dostal.

Jan Molnár: No to je v podstatě právě to exotično, těm lidem na tom přijde to nejzajímavější, protože je sice z mýho pohledu strašně smutný, že ještě v 21. století se o této technologii moc neví, bytě je tady už od 70. let století minulého. No nicméně EDI coordinator, nebo já tomu teda budu říkat český EDI koordinátor, tak ten má vlastně na starosti zúžitkovávat tyhle technologie ve prospěch vlastně těch společností, který si ho...

Jan Molnár: Z větší části musí pořídit, kvůli řekněme většímu hráči na trhu. Typicky v retailu jsou to řetězce, kteří už dneska bez té EDI komunikace neumí rychle přijímat zboží na svůj sklad nebo koordinovat logistickou dopravu, protože dneska už ty dodavatele nedodávají ani moc často napřímo, pokud to není nějaký freš, tak dodávají na logistická centra. A vlastně ten koloběh těch dokumentů mezi těmi jednotlivými hypermarkety a těmi distribučními centry je strašně důležitá a těmi dodavateli.

Jan Molnár: A dodavatel, aby dobře proběhla dodávka, tak musí zároveň i všechno správně označit, ať už je to na výrobcích, na paletách a taky k tomu musí vypravit správní dodací listy. Ještě stěženější to v automotive. Takže EDI koordinátor vlastně v podstatě koordinuje tuto komunikaci ze vnitř firmy, aby uměl komunikovat spolu s programátory dalších navazujících systémů ve vnitř firmy, ať už to jsou věrouz. A zároveň, aby uměl komunikovat taky s dodavateli EDI technologií, jako jsou EDI provideri, nebo jako jsou EDI provideri partnerů, se kterými ten dotyčný potřebuje komunikovat.

Romana Křížová: Já, protože už jsem přece jenom viděla několik tvých přednášek, tak jenom, abych to vlastně zjednodušila, tak EDI je format. Je to vlastně format, v jakých data jsou vlastně přenášená, nebo je to soubor informací, které se od dodavatele musí dostat k tomu, komu dodává to svoje zboží. Mám pravdu, je to tak.

Jan Molnár: Přesně tak, je to tak a dokonce se... Dokonce je to standard, to není jenom, jakože obsah dat, ale je to prostě nějaký daný standard, který je řízený různými organizacemi, řekněme zastřešujícími organizacemi, třeba pro retail je to GS1, bejvalý EAN International, známe všichni soubchodů EAN kódy a podobně, tak takový... tato organizace pro retailový svět udržuje zároveň i tzv. GLN kody, což je Global Localization Number. To znamená, je to jednoznačná identifikace společnosti v EDI komunikaci.

Jan Molnár: A to samé pro Automotive zase dělá jiná organizace, pak je tady německá organizace, nějaký FODIA standard, a pak je americký ANSI X12, což jsou vlastně standardy, kteří jasně říkají, jak má to dané dato, v té správě vypadat. Typicky například, když máme datum jakékoliv objednávky, faktury, jakéhokoliv vlastně dokladu, který se v tomto standardu přenáší, tak má prostě nějaký přesně daný segment, který je jasně popsaný, jak to datum tam má být poskládané.

Romana Křížová: A to, Edi, co ta zkratka vlastně znamená.

Jan Molnár: Ta zkratka znamená, EDI je zkratka Electronic Data Interchange, to znamená vzájemná výměna obchodních dokumentů z počítače jedné strany do počítače druhé strany. V podstatě je to úplně jednoduchý. Dnes sofistikované systémy, jako je Helios, SAP, Pohoda, tak ty umí dneska na základě tyhle takzvané filetransférový komunikace si mezi sebou předávat ty data tak, aby byly jednoduše importovatelný, z jedné strany do druhé. A k tomu právě slouží ten překlad do toho standardu.

Romana Křížová: Takže proč přesně by se měly firmy o ten format zajímat, a potřebují to všechny firmy nebo jenom nějaké firmy.

Jan Molnár: Teoreticky mohly by to potřebovat všechny firmy, ale samozřejmě EDI, jestli něčím trpí, tak je to to, že musí být chuť na obou dvou stranách a data se předem musí taky na obou dvou stranách v systémech správně odladit. Díky tomu, že... Ta technologie bych řekl nebyla úplně na začátku dobře vnímána a pochopená všemi hráči, to znamená implementátory ERP systému, warehouse management systému, protože se tomu věnuje spousta firm a každý si z toho svýho nějakého úryvku nebo z toho svýho business case vzal pro tu svoji práci, co potřeboval a nebyl tady žádný koordinátor, který by to opravdu nesl tu myšlenku,

Jan Molnár: protože což vlastně je i důsledek toho, že v retailu dneska máte nejpoužívanější zprávy, objednávky, dodací listy, příjemky a faktury, to jsou úplně nejčastější a s touto terminologií vlastně si to i implementuje všude, ale těch zpráv EDI je dneska třeba 160 nebo možná i víc dneska už a přes EDI už se dá dneska komunikovat i řekněme výběrové řízení na přepravu, což třeba není vůbec představitelné. Neby někdo mohl ze svýho systému poslat dodavateli přepravy vlastně poptávků.

Jan Molnár: na to, zakolik a kdy mu je ochoten převíct zboží z bodu A do bodu B, což je strašná škoda, si myslím.

Romana Křížová: No a tak jedna záležitost je ten format, teda nebo ten standard jako takový. A ta tvoje role v celém tom procesu, ta je jaká.

Jan Molnár: Dám příklad, když já jsem se poprvý setkal s EDI. Tak vlastně my jsme dostali dopis od jednoho nejmenovaného řetězce, který nám napsal, v podstatě tenkrát to ještě šlo, dneska už by asi po něm někdo šel, tak napsal, že buď budeme dodávat s EDI, nebo nebudeme dodávat vůbec. To znamená, ono to vlastně dneska v podstatě i tak funguje, protože třeba v Automotive ten tlak automobilek na to, aby celý řetězec fungoval automaticky, bez zasahu lidské ruky, protože lidi dělají chyby.

Jan Molnár: a pak dodávky nemají ty správný polepky, nebo nejsou správné. Správně nabalený a podobně je strašně moc. Takže tam je potřeba, jak jsem říkal na začátku, umět komunikovat mezi... všema zúčastněnýma, aby bylo jasný, jak s tím nakládat. Takže nám přišel třeba inventory report, kde my jsme vůbec netušili, k čemu může sloužit, k čemu nám jsou stavy skladů z nějakého hypermarketu. Ale když máte dobrýho edikoordinátora a dobře nad tím přemýšlí,

Jan Molnár: tak vymýšlí, co s tím, jak to zužitkovat. Když už to teda musím mít, někdo mě k tomu donutí, tak jak to můžu promítnout do celé firmy. Tak konkrétně tady na tom příkladu, já jsem se spojil třeba se svým kolegou, který uměl zase programovat ve Visual Basicu, což já jsem neuměl, tak jsme dali hlavy dohromady a i hlavě vymysleli jsme merchandisingový systém. Což bylo parádní, protože vlastně všichni merchandiseri, kteří ráno přišli do práce a otevřeli si e-mail, tak dostali jich celovskou tabulku, kde na jednotlivých listech měli hypermarkety, o které se starají, vytiskli si daný seznam.

Jan Molnár: a jeli na hypermarket. A tam přesně věděli, kolik toho tam mají a když to tam viděli na háku, tak bylo jasný, že to musí někde na skladě. Takže oni měli za úkol vlastně zmobilizovat... zaměstnance toho hypermarketu, aby jim dal tu správnou paletu k ruce, aby oni mohli doplnit to zboží. Čímž vedlejším efektem samozřejmě bylo, mnohonásobné zvýšení obrátkovosti toho zboží, což bylo důležité zejména ve speciálních akcích, jako byl Back to School a podobně.

Romana Křížová: No a v jaké fázi to firmy potřebují? Dejme tomu, že jsem třeba malá domácí mlékárna, vyrábím jogurty, nebo střední domácí lékárna, vyrábím jogurty, mléčné výrobky, osloví mě třeba nějaký řetězec, podaří se mi tam ty moje produkty dodávat. Tak kdy já vlastně potřebuju EDI, když komunikuju s těmi řetězci, nebo i když komunikuju s nějakými.

Romana Křížová: menšími obchody, nebo potřebuju to vůbec.

Jan Molnár: Já si myslím, že v první fázi ti to vůbec nenapadá. To nenapadne, že bys něco takového mohla potřebovat. Dozvíš se to až z té smlouvy, kterou ti ten hypermarket předloží. že souhlasí s tím, že bude štít komunikovat přes EDI nebo že bude schopná komunikovat přes EDI. Tam si samozřejmě nějaká časová osa, kdy i ty řetězce si moc dobře uvědomují, že ten dodavatel, když je nový, to nemusí mít tak úplně zavedený a že to chvíli bude trvat, takže tam je nějaký, řekněme, hájený období. A zároveň ten dodavatel dostane informaci, kterýho ediprovidera si může vybrat.

Jan Molnár: a vypíše mu tam prostě všechny na trhu, který zná, s kterými spolupracuje a pak už je právě na té firmě, aby si vybrala toho správného EDI dodavatele. Jenomže tam právě začíná ten kámen úrazu, kde já, když jsem dostal poptávku od zákazníka, tak samozřejmě jsem mu hnedka začal nabízet svoje produkty a nebylo to úplně tak o tom, že bych přemýšlel obšírně, jak se to dá využít, jaký ten provider nabízí, jakou technologii navíc, kterou já bych mohl líp zužitkovat, což je právě ta praxe, kterou my dneska máme, kterou nabízíme a což je vlastně i rolí toho EDI koordinátora, který, když se umí dobře orientovat.

Jan Molnár: v tomto světě, tak vlastně v podstatě už od začátku může šít nabízet, míru. správný řešení i pro budoucnost. Že se umí zastavit a říct, jo dobře, tak tady máme tohle, kam míříme biznisově do budoucna. Budou nám přibývat další řetězce? Ano, jaký? Jo, tyhle řetězce. Aha, no tak ten ale zase používá trošku něco jinýho. Nebo používá jiný format. A podle toho vlastně já si pak můžu i sestavit třeba výběrový řízení a udělat si, hezky jako tak překud si ukažte, co umíte,

Jan Molnár: ale zároveň zase jim do toho výběrového řízení musím všem dát stejné informace proto, aby když se mi od nich sejdou ty nabídky, abych si je uměl jednoduše porovnat. Protože zase každý funguje trošičku jinak s cenovou politikou.

Romana Křížová: Teď když říkáš výběrové řízení, tak máš na mysli na dodavatele těch EDI, technologií. Přesně tak, na providera.

Jan Molnár: vlastně, který potom ve finále spolupracuje se mnou jako s edikoordinátorem potažmo s implementátorem našeho ERP systému, protože, EDI provider, má tu ten standard, má tu struktur, A ještě hlavně, co je přidaná hodnota providerů, tak je to, že oni udělají jednotný rozhraní mezi ERP systémem a tím EDI systémem. A jakékoliv změny nebo řekněme výkyvy v business procesech různých našich zákazníků,

Jan Molnár: tak jsou schopní odfiltrovat pomocí překladových šablon doplnit, zejména jednáli se o nějaké konstanty, jednáli se o nějaké odchylky, že tady to nemá být tohle, ale musí to být tohle. Tak vlastně aniž bychom museli nějakým způsobem upravovat výstupy nebo vstupy do ERP systému, tak EDI provider je umí odchytit. Tím pádem dost dlouho nám vystačí to rozhraní, které bývá většinou providerovské, takže to je důležité potom mít.

Romana Křížová: Ještě pro lajky řekni, co je to ERP systém.

Jan Molnár: ERP systém je vlastně jakýkoliv ekonomický systém, který používáme pro objednávky, sklady a fakturaci a tak.

Romana Křížová: No a ty už si tady trošku nakousnou vlastně ten proces spolupráce s tvými klienty. Jak to vlastně celé probíhá? Někdo tě osloví, nebo ty vidíš, že někdo by to mohl potřebovat a začnete si povídat o těch možnostech. Jak to vlastně celé probíhá, celý ten proces.

Jan Molnár: My vlastně rozdělujeme zákazníky na dvě části. Jedna část je ta, která už ví, že něco takového potřebuje a vlastně neví úplně jak do toho, nebo jsou to třeba i účetní firmy, kteří získají zákazníka, který jim říká, no ale my jsme tady s touhle stranou měli zavedený EDI s tímhle partnerem a vy najednou nevíte jako co, nevíš jako jak si s tím poradit. Tak to je jedna část, ty, kteří už jako by o to vědí, že to musí. Mají nebo už to používají a nebo to používají a mají třeba pocit, že jim to nefunguje tak, jak má, že třeba zavádění nových partnerů trvá strašně dlouho nebo nemají tak úplně čas si to i dobře jako vykomunikovat s tím zákazníkem.

Jan Molnár: zákazníkem, protože mají k tomu spoustu jiný práce, takže to všechno trvá. A potom jsou to klienti, kteří nad tím úplně přemýšlí, jakože se to k ním nějak dostane, že to po nich někdo bude chtít a nemají ještě obecní zastavit to na zelený louce. Přiznám se, že takových klientů moc nemáme, že většinou teď máme klienty právě, že se nám ozvali z nějaký minulosti, že mě třeba znali, že jsem dělal na společném nějakém projektu. Někdy ji zavolají omylem, že si ještě myslí, že, dělám to, co jsem dělal, ale zjistí, že vlastně.

Jan Molnár: dělám úplně něco jiného a tak, vznikají ty vazby. Je to většinou vyvolané tou potřebou mít to idea a nerozumím tomu, nevím, co s tím mám dělat.

Romana Křížová: A když se takhle ve firmách zavádí tenhle systém, tak předpokládám, že pro zaměstnance je to taky velká změna. Musíš se tam potýkat potom třeba s odporem zaměstnanců nebo nějak je proškolit, poučit je o tom, že je to vlastně výhoda pro tu firmu.

Jan Molnár: To už je potom na spolupráci s vedením té firmy, protože většinou zavádění jakýchkoliv technologií by mělo být určitě podpořeno managementem celé společnosti a ať už jsme implementovali malý EDI, velký EDI, vždycky je potřeba ty lidi do toho nějakým způsobem zatáhnout už na začátku a taky na začátku jim vysvětlit, o čem to je, což je vlastně to, co i naše firma dělá, aby ten zákazník se hned kanalil, že on to po mně chce, ale já vlastně o tom nic nevím a teďka se s tím trápím a už v první chvíli tu technologii nená vidím, tak my rádi vysvětlujem, co to ta technologie je, proč to musí mít, v čem je to výhodný pro ty partnery, čímž už je trošičku učíme, jako nahlíže dovnitř a ono to má neuvěřitelnou moc, když člověk do těchto projektů zatahuje.

Jan Molnár: www.hradeckralove.org, právě minimálně, aspoň ty klíčový osoby, který si zase umějí získat ty informace od těch lidí, který pak jsou jakoby na konci. Protože vy můžete, můžeš sice nakrást na něco, vy myslíte jako na headquarteru, to je sice paráda, ale ty lidi dole s tím potom pracují, oni potom bojují s těma chybama a tam pak musí být ta vůle, chtít ty chyby napravovat, jít tomu dopředu, chtít nějaký určitý změny. Ale jakákoliv změna v systému znamená změnu pro uživatele a ta se musí dobře odkomunikovat a to se nemůže.

Jan Molnár: To, Edy, bych řekl, že to vyžaduje stejně tak jako implementace jakýokoliv většího systému.

Romana Křížová: A takhle, když komunikuješ s firmami nebo vidíš spoustu firm kolem sebe, tak některé firmy mají pocit, že na digitalizaci a automatizaci ještě nejsou vlastně připravené. Co bys jim poradil, jak vlastně k tomu přistoupit, jak to řešit.

Jan Molnár: Já bych si hlavně v první řadě rozmyslel, co si představuji pod tím automatizace a digitalizace, protože těch produktů je dneska strašně moc, slyšíme to kolem sebe všude. Je to celý ekosystem Microsoftu, který umí taky automatizovat, digitalizovat, ale záleží co. Jestli se bavíme o digitalizaci jako vyloženě vnitřku firmy, to znamená, musím si uvědomit, co potřebuju, jestli mi mají mezi sebou dobře komunikovat týmy v rámci administrativy, tak pak hledám řešení, buď to teda ekosystem Microsoftu, kde už nestačí ani systém Microsoftu, tak je spousta jiných zajímavých komunikačních nástrojů, jak komunikovat mezi sebou, jak komunikovat mezi zákazníky a jak z toho třeba dělat nějakou smyslu s plnou práci pro ostatní.

Jan Molnár: To tady je a tam je potřeba si uvědomit, jestli potřebuji nějakou odpověď ze strojů, jestli jsem fakt jako velkový roba. A potřebuji, aby se mnou i komunikovali ty stroje, které po mně něco vyrábějí. A jestli se teda bavím jenom o vnitřní digitalizaci, automatizaci těchto procesů, pak musím vědět, kdo mi s tím u nás nejlíp pomůže před tím, než si začnu zavádět novou technologii, protože asi co je nejhorší, když má potom člověk 150 technologií a vlastně ani jedna nefunguje pořádně, protože dojde do bodu, kdy to mezi sebou neúplně dobře komunikuje.

Jan Molnár: Takže já vždycky doporučuji se podívat na to jako trošku opravdu z hodlýho pohledu a uvědomit si moc dobře, co vlastně chci. Druhá věc je právě EDI komunikace a zase jiný typ digitalizace a automatizace, protože to je vnější svět do toho vnitřku. EDI provider prostě vám přinese data a řekne, tady je máš a co si s nima vevnitř děláš. To je mu úplně jedno. Obráceně, systémáci zase vyplivnou nějaký data pro providera a co s nima dělá provider, už ho vůbec nezajímá. A EDI koordinátor právě by měl umět vnímat tyhle dva světy a propojovat je mezi sebou.

Romana Křížová: No a za každou firmou stojí taky člověk a mně se moc líbí ten tvůj osobní příběh, jak ses vlastně vůbec k EDI dostal, tak ses s námi o ten příběh poděl.

Jan Molnár: Tak já už se to vlastně nakousl v debatě, kdy to bylo tak, že já jsem byl vlastně specialista na dodávky do jednoho řetěstře, vzatý do jednoho velkou obchodu. A tam nám přišel tenhle dopis. A byly tam ty inventory reports. My jsme fakt prostě nevěděli, co stílet. Takže jsme si postavili merchandisingový systém. Pak přišlo to, že bychom k tomu mohli přidat i objednávky. Tak to bylo fajn si importovat objednávky, že to fakt nemusel člověk ťukat ručně, protože když přišla třístránková objednávka,

Jan Molnár: tak opravdu trvalo, než se dostaly z té objednávky všechny data do toho systému. A zároveň dodací listy, to samé. Když si pak představí člověk, že má na druhé straně v řetězci parta lidí zpracovávat čtyř-pětistránkový faktury při dnešním fofru, kdy na tom hypermarketu, je třeba i 30 tisíc položek, tak si umíš představit, jaký čas by to zabralo. To znamená, tady právě ta EDI technologie má největší efekt. A to je to, nekolik má firma peněz,

Jan Molnár: nebo jaký dělá obraty, nebo kolik má zaměstnanců, ale o tom, jak velký objem dokumentů musí zpracovávat. Protože i tam, určitý technologie můžou, potom pokulhávat stejně tak, jako když to má ručně dělat člověk a dělat tam chyby. Technologie sice chyby nedělá, ale je to zase pomalý. Tady je to vlastně opravdu, řekněme, dávkový. No a takže my jsme vlastně šli krok po kroku, tady řetěze stěl tohle, tak jsme potom využili, když přišel novej řetěze, tak jsme řekli, jo, my už umíme tohle, tohle, a přišlo nový, a my umíme třeba,

Jan Molnár: jo, hele, tak to by bylo dobrý, kdyby jsme měli příjemky, tak to vlastně si můžeme předpřipravit fakturu a už víme, jo, takže čím, čím, protože, tenkrát... A vlastně i dodnes nejdůležitějším dokladem v obchodu je faktura a za tu ručí výstavce, co tam je. Takže čím víc se vyčistí elektronicky, automaticky, bez chyb proces předfakturací, tak pak se nemůže stát, že by ta faktura byla vystavena špatně, se špatnými daty, se špatnými iči, diči, se všemi prostě zákonnými náležitostmi, které zase musíme mít podle zákonu o vystavování faktur DPH, účetnictví atd.

Jan Molnár: Tak tímhle je vlastně zaručeno, že tam ty data vždycky správně budou.

Romana Křížová: A tím pádem ti tvůj klient nevrátí tu fakturu a včas jí proplatí.

Jan Molnár: Přesně tak, protože potom vznikají samozřejmě další služby, který potřebujete. Většinou velký klienti nadnárodní společnosti mají dlouhý splatnosti, jsou různý figle, jak si je prostě prodlůžujou. A vlastně, když člověk dodá čistý data, tak není co reklamovat, tím pádem není proč nedodržet těch 90 dnů huty. Ale to je právě to, že potřebuješ mít ty lidi na těch správných místrech, kterým to rychle dojde, o co tady jde a snaží se co nejrychleji tu technologii promítnout do té firmy co nejdál, aby ta návratnost.

Jan Molnár: taky byla co nejrychlejší, protože každá ta technologie stojí nějaké peníze a všichni, co podnikáme nebo všichni, co víme, co to je nákladová položka, tak si samozřejmě z každého nákladu snažíme mít tu investici co nejrychleji zpátky.

Romana Křížová: Jinak ty jsi od ledna letošního roku taky členem Business Friends, členem vlastně nejdřív IT a HR Business Clubu a teď už i Golf Business Clubu, ale mně se hrozně líbí, že právě v tom IT Clubu jste krásně navázali partnerství s několika členy dalšími. Můžeš něco trošku o tom říct a co ti vlastně networking v Business Friends přináší.

Jan Molnár: To je právě to krásné doplnění toho příběhu, vlastně toho, co děláš. Když věříš něčemu, co děláš a máš od něj kolika stran potvrzení, že je dobře, že to děláš a že to děláš tímhle tím způsobem, byť je to pílé, znamená to opravdu jako hodně komunikace, tak samozřejmě potřebuješ, aby si byla schopná naplnit tu vizi toho edikoordinátora, že opravdu nekoukáš jenom na ty EDI technologie, ale umíš i jít za hranice svojí mysli, ale furt v kontextu, pojďme si pomoct to zautomatizovat,

Jan Molnár: zdigitalizovat u toho klienta, protože mně jde v první řadě o klienta, mně je jedno, jestli tam má takovou nebo makovou technologii, já od nich potřebuji ty kontakty, abych se s těma lidma mohl bavit na úrovni a i rozpoznat za toho zákazníka, kde je ta hrana, kde ten systém už na to nestačí, kde je potřeba někdo jiný. Tak tady samozřejmě u Business Friends, za prvý se mi líbí ten koncept, kde opravdu mi přijde z těch všech konceptů, kterými jsem prošel, tak mi tady opravdu přijde ta největší rovnováha mezi tím pojďme dělat biznis a pojďme se kamarádit.

Jan Molnár: To je jakoby bez debaty. A druhá věc je právě to setkání v tom ITHR klubu, kde jsem poznal vlastně úplně stejně smyšlející lidi, který to založili jako já. Buď to měli nápad, měli myšlenku, nebo měli prostě dost toho, co a jakým způsobem museli dělat do té doby, ale prostě přišel moment rozhodnutí, kdy si řekli, ne já věřím tomu svýmu snu, já věřím té svojí myšlence, já prostě do toho půjdu. A tím pádem, že vlastně logika Business Friends je na těch malých podnikatelích, který vlastně smyšlí stejně, tak se nemůže stát, že by v té partě byl někdo, nebo může se to stát, ale pak tam nepatří a není tam. Já mám to štěstí, že tam ty lidi nemám, že mám stejně smyšlející lidi, který si to prošli od tý píky a který mají touhu ty věci dělat dobře. Nezajímá je až tolik, kolik navzájem.

Jan Molnár: na tom vydělají peněz, nebo jestli to tady bude stát nějakou hodinu navíc, protože oni přemýšlí přesně tak, jak si myslím, že by se v podnikání mělo a to je to dobře, tady sice udělám ústupek, ale moc dobře vím, že v budoucnu mi to vydělá spoustu peněz. A tato harmonie, krom toho, že ty lidi takhle smýšlí, tak mi i technologicky zapadají do té mojí myšlenkový mapy, do toho mýho workflow, jak jsme se bavili, co to je digitalizace, automatizace a já si uvědomuji, že prostě editechnologie jsou ty před interní systém,

Jan Molnár: v interním systému se taky něco odehrává, končí to před klávesnicí uživatele a když pak máš technologického partnera, který umí pokračovat ještě za tu klávesnici toho uživatele a vlastně ještě po další krok posunout ten proces, a teďka už je úplně jedno, jestli se tam ty data dostanou do systému ručně nebo přes EDI, nebo je tam někdo nějakým způsobem nahrne přes robota, tak ale pak je důležitý ten nástup toho, co s tím dělat dál, protože i účetní, když rozúčtovává položky, tak musí... může udělat nějakou chybu, co v té robotě třeba neudělá. Takže.

Jan Molnár: tato harmonizace těchto lidí, kteří rozumí ty svojí práci a umí to promítnout spolu s tou technologií EDI, tak vlastně to jsou pro mě ty partiaci, které já si hledám.

Romana Křížová: V tom je to super právě, že v tom IT a HR business clubu na sebe ty profese moc hezky navazují a krásně se doplňujete. Já se tě zeptám už poslední otázku. Ty jsi se stal potom i manažerem právě těchto dvou klubů IT a HR a Golf business clubu. A co bys vlastně vzkázal podnikatelům, kteří třeba uvažují o členství a nebo kteří by rádi vedli svůj vlastní klub jako manažer nebo byli třeba rádi.

Romana Křížová: i francízanty business friends.

Jan Molnár: Jděte do toho. Nebojte se toho, pokud máte tu chuť, tak stejně jako jste měli chuť a nápad při tom podnikání, tak se nebojte jít i pomoct ostatním do toho business friends. A zase na druhou stranu, čím výš v tom business friends jste schopni působit, tím líp jste schopni potom pracovat i v rámci toho klubu. Určitě by tam měli jít lidi, kteří to baví. Lidi, kteří si myslí, tak jak to známe z některých společností, řekněme, národních, korporátních, kde se dost často manažery stanou lidi, kteří vůbec nevědí o té práci vůbec nic a myslí si, že to doženou tím, že budou honit svoje podřízení, tak to si mi líbí na business friends, že tady to takhle nefunguje.

Jan Molnár: Pokud chci prostě něčeho dosáhnout, tak toho musím dosáhnout kolektivní vinou, když to nazvu. Jako trošku ligračně, ne, samozřejmě vážně. Když na tom spolupracujeme všichni, tak je to i stejně tak, jako to jde nám v práci. Pokud máme všichni společnosti, stejný cíl a, jdeme si za tím a umíme si pomoct, nekoukáme jenom na sebe, ale koukáme i na druhý a vezmeme to spíš, jak můžeme pomoct v biznisu našim zákazníkům společně, tak zrovna tak společně můžeme.

Jan Molnár: vytvářet ten klub a to si myslím, že to nastavení, pokud se podaří těm manažerům nebo francízantům dát do jednoho, tak vlastně v podstatě je to jednoduchá a krásná práce.

Romana Křížová: Mluvíš mi z duše. Já moc děkuji za rozhovor, to byl Honza Molnár, EDI coordinator a manažer dvou klubů Business Friends v Praze. Děkuji za rozhovor.

Jan Molnár: Já taky děkuji, děkuji za pozvání a těším se na další spolupráci.

Romana Křížová: Pokud se chcete tohoto podcastu také účastnit, můžete. Jděte na web businessfriends.cz pro další informace. Nové díly podcastu společně zvládneme víc. Hledejte na Spotify, Apple podcasty nebo Google podcasty. Odebírejte ho a o nové díly už nepřijdete. Budu se na vás těšit zase příště. Naschledanou.