Romana Křížová: Dobrý den dámy a pánové. Toto je podcast Společně zvládneme víc, podcast o podnikání a o networkingu. Moje jméno je Romana Křížová a jsem zakladatelkou a majitelkou konceptu podnikatelských klubů Business Friends. Mým dnešním hostem je Petr Suchan, majitel golfové tůry Hezká hra a je také maršalem v Prague City Golf. A tam pomáhá kultivovat prostředí špičkového golfu v Praze.

Romana Křížová: A dnes si povíme, jak se dělá Hezká hra, nejenom na grínech, ale i v byznysu a v komunitě kolem golfu. Já tě tady Petře vítám.

Petr Suchan: Děkuji Romano za pozvání.

Romana Křížová: Tak samozřejmě, abychom se rozehráli, tak si řekneme nejdřív něco o tobě a jak ses vůbec dostal ke golfu, protože si v golfu známá osobnost. Takže nejdřív ten tvůj příběh.

Petr Suchan: můj příběh. Jednak děkuju teda ještě jednou za pozvání. Pro mě je to nová zkušenost, protože já si většinou ty hosty zvu. Teď jsem v pozici respondenta, takže uvidíme, snad to zvládnu a snad to diváky bude bavit, posluchače. Já bych asi měl začít tím, že pocházím z golfový rodiny. Moje maminka byla, aktivní volejbalistka dlouho, po 50. Myslím, že dokonce hrála nějakou ligu a táta byl volejbalý rozhodčí mezinárodní. Dokonce organizoval mistrovství Evropy v České

Petr Suchan: republice v roce 1988. Takže my jsme k tomu sportu měli jako rodina hodně blízko. S bratrem jsme byli každý víkend na nějakém kurtu volejbalovém, ať to byl Slavoj Praha nebo Citadela na Vyšehradě. Ale nicméně ani jeden z nás tomu volejbalu nepropadl. To je zajímavý, prošlapanou cestičku, ale ani jeden z nás volejbal ne. Brácha hrál vodní pólo, což je mužnej sport, a já jsem teda tíhnul k fotbalu klasicky jako 90% kluků.

Petr Suchan: Logické vyústění, že jsme bydleli pod Vyšehradem, takže Vyšehradští jezdci, Slavoji Vyšehrad, tam jsem si zničil zdravý nohy. No a pak přišel učňák, přišla vojna, přišla průmyslovka, přišla práce, přišla revoluce, takže se k golfu trošku odevřely dveře, protože do té doby ten golf tady vůbec nebyl známej. Já jsem začal podnikat soukromně, takže na sport nebyl čas, ale posléze, když se prostě trošku situace stabilizovala, tak jsem se ke sportu víc vrátil, kolo, tenis a podobný věci.

Petr Suchan: No a s golfem jsem se poznal tuším v roce... Dva sedm, dva šest, tak nějak na tom přelomu, kdy mě můj bratr pozval na Hostivař na dny otevřených dveří s golfem, abych poznal jeho přítelkyni. Já jsem do té doby golf věděl, akorát byl jsem jednou v Poděbradech, kde jsem viděl Jirku Korna s náušnicema, že jo, chodil vždycky klasicky a považoval jsem to za takovou tu snobárnu, přesně jak si lidi myslejí, že golf je prostě snobárna, že to je pro zbohatlíky a že to není sport,

Petr Suchan: že to je procházka po zelený trávě a jsem tam bouchnul do míčku. Tam mi vrazil Martin Pecko, trenér golfovou hůl do ruky a mně to lítalo. Ne nijjak výrazně, ale letělo to dopředu. Samozřejmě správnej trenér, vy jste to už někdy hrál? Já říkám, ne. Vy jste talent, to byste měl, což nebyla úplně pravda, nicméně první takový plamínek byl zaženut, já jsem si po nějakých trénincích šel koupit golfový vybavení.

Petr Suchan: Tenkrát na Moráni, pod Morání byl jedinej golfový obchod, kde jsem si za asi za 8 nebo 10 tisíc koupil veškerý potřebný věci. Hole bez drajvu a bez dřeva, to jsem zatím na to si netroufal, ale putter, hole byly to myslím Dunlopky, no a chodil jsem trénovat. Nebyla to přímka ten můj golf, že bych se zamiloval a že bych po první ráně byl spokojený, to ne. Dokonce jsem měl takovou etapu života golfovýho, kdy jsem s tím skončil úplně, protože jsem chodil trénovat do Hostivaře, to už jsem někde zmiňoval teda.

Petr Suchan: Ale stalo se mi to, že jsem trénoval na tom výšeném patře, v Hostivaři tam byly double driving range, a mezi těma rohožkama byly takový kovový přepážky. A mně se podařilo třikrát nebo čtyřikrát za sebou trefit sokola, takže ten míček letěl ne na tu louku drivingovou, ale přímo doprava. A tam byla nějaká slečna, paní, která měla trpělivost, ale po tý třetí, čtvrtí ráně se otočila, a já jsem v těch očích viděl ten úděs a tu otázku.

Petr Suchan: Jste si jistej, že víte, co děláte? Takže jsem golf vzal, hole jsem zabalil, dal jsem je do sklepa a řekl jsem, tudy cesta nevede. Trvalo to možná půl roku, možná tři čtvrtě, nevím, nepamatuju si přesně. Byl jsem pozvaný, my jsme sponzorovali jako firma nějaký golfovej komerční turnaj na Karštejně. A byl jsem tím promotérem, ta tůra se jmenovala Bank of the Green, pozvaný jako zástupce firmy, protože si vědělo, že jsem už zkusil golf, tak jsem byl pozván na zastoupení firmy.

Petr Suchan: A ten promotér mi říká, koho chcete do flightu? A já říkám, ne, já nehraju, to není sport pro mě. A on říká, no ne, tak já vás tady pošlu k trenérovi a zkuste to ještě. No a stalo se to, co se stává, když dlouho nehraješ, že to lítá. Takže já jsem po té zkušenosti znovu se vrátil do Hostivaře, k Martinovi Peckovi, k tomu trenérovi. Já jsem tenkrát shodil asi 15 kilo, takže on říká, jo, to už půjde, dobrý. A během měsíce jsem si udělal zelenou kartu. A vydal jsem se na svůj první turnaj, opravdovej turnaj.

Petr Suchan: Vydal jsem si jedno z lehkých hřišť, Olšový vrata. Les všude, kam se podíváš. Takže jsem zahrál 141 ran, 33 stables. Do dneška si to pamatuju, to bylo to 10.9. Ale podstatná věc, která se udála v tom golfovém životě mým, že jsem zahrál první par. A pamatuju se přesně, kde. Jamka číslo 13, dneska je možná přečíslovaná, ale tenkrát to byla 13, třípar, 168 metrů. Použil jsem driver, možná bych se dneska k němu zase vrátil,

Petr Suchan: protože se zkracuju. Skončil jsem na greenu, vyfotil mě dokonce fotograf, jak tyč tak tu dráhu puttu a zahrál jsem první par. No a ten golf udělal takhle a od tý doby... Trošku dlouhé, ale... Asi potřeba říct.

Romana Křížová: Super příběh. Já jsem vlastně ten začátek o tobě vůbec nevěděla, protože my se potkáváme na túře Hezká hra, kterou ty pořádáš. V Hodkovičkách hlavně. V Hodkovičkách, přesně tak. Takže tam já vždycky chodím. Čtvrtky. Ano. A ty si... Nebo tam se potkáváme, ale nic moc jsme o sobě nevěděli, takže já jsem moc ráda, že teď mám možnost si poslechnout i ten tvůj příběh. Takže jsme si tady takhle sedli. A ty si právě zmínil,

Romana Křížová: že většinou ty jsi v roli toho moderátora, protože ty máš svůj podcastový kanál, Rovný a dlouhý. A ten je moc fajn, mimochodem. Takže velká pochvala. Ale ty jsi v rámci golfu, ty ses stal velmi známou osobností právě, postupně ses vypracoval, takže ten, kdo pravidelně hraje golf, chodí na turnaje nebo vůbec trošičku tomu golfu věnuje, tak to tvoje jméno rozhodně zná. Tak něco nám řekni i o těch tvých aktivitách a jak se ti to vlastně přihodilo.

Petr Suchan: Jednak děkuji, úplně si nemyslím, že jsem nějaká celebrita golfová, spíš jsem takový ten nadšenec, ale na druhou stranu musím říct, že mě hrozně potěší, když mě na té maršalské buggyně nebo někde na turnaji, a stává se mi to poslední dobou čím dál tím častěji, mě někdo úplně cizí osloví a řekne, já vás poslouchám v tom podcastu, nebo vy děláte ty pravidla na tom Facebooku a na Instagramu. A já s opatrností říkám, je to hrozný. A on říká, ne, pokračujte, mně se to hrozně líbí. Zrovna teď mi volala nějaká paní,

Petr Suchan: že by se chtěla stát maršálkou a že sleduje moje podcasty a že by chtěla se mnou si promluvit, co to všechno obnáší. Je to příjemný, je to zároveň i zavazující, protože konkrétně v těch pravidlech nechci udělat chybu. Ač jsem certifikovaný rozhodčí České golfové federace, tak kdo z nás ví všechno, často v těch pravidlech listuju. No a ten hlavní důvod, nebo ten hlavní impuls, proč jsem s tím začal, byl vlastně můj syn, nejstarší,

Petr Suchan: který golf asi úplně v lásce nemá, protože samozřejmě si s tím taky prožil svoje, ale dělá sociální sítě pro různé velké společnosti. A jeden den mi říká, proč ty vlastně ty věci, které tady ty říkáš mámě doma, mojí manželce, když přijdeš z toho golfu a vyprávíš jí o tom, jak jsi zahrál ten par krásně nebo birdie, kolik bylo a podobně, tak proč to vlastně nenatočíš? A já jsem říkal, to nikoho zajímat nebude, tyhle moje starosti, koho to bude zajímat? Říká, to by ses divil, tohle prostě přesně lidi zajímá.

Petr Suchan: No a nevěnoval jsem tomu nějakou výraznou pozornost, ale on byl vytrvalej a asi po dvou měsících říká, slibil jsme to, že to uděláme. No tak jsme to natočili. Takže ty první videa byly hodně takový pirátský, takový hodně punk, jak říkal jeden pán, ale mě to hrozně baví. A navíc mě i těší to, že... Ty lidi, a těch lidí, kterých si třeba vážím, kteří v tom golfu dokázali, nebo znamenají výrazně, ale výrazně víc než já, namátkou budu jmenovat Michael Jon nebo Petr Uhlík, prezident České golfové federace, nebo pan Janda, který byl prezidentem, nebo kedík Sáry Kouskový, Jakub Mejzlík, a další a další, kteří v tom golfu se pohybují výrazně delší dobu než já, a ta stopa je výraznější, takže mi ten rozhovor neodmítnou. A to je pro mě největší vyznamenání.

Romana Křížová: A opravdu stojí za to si poslechnout ty podcastové epizody, moc doporučuju. No a vedle toho právě jsem zmínila ty tůry, jak Hezká hra v Hodkovičkách, to je devítkový turnaj, tak potom i Hezká hra, ale ty se těm tůram strašně moc věnuješ a hrozně si s nima vyhraješ, jsou opravdu vymazlený a máš tam dokonce i Ryder Cup, tak řekni nám i něco o tom.

Petr Suchan: Já jsem hodně soutěživý člověk, já bohužel, až bych řekl, trošku úchylně soutěživý. Já soutěžím i sám se sebou, takže já když jezdím třeba na kole, protože jezdím poměrně dost na kole, tak si měřím pořád časy, jestli jsem lepší a lepší, ale ono to s přibývajícím věkem nejde do nekonečna, takže už trošku slevuju. A když jsem začal hrát golf, tak jsem samozřejmě hledal, kde bych tu svoji soutěživost realizoval a kde bych se nějakým způsobem zapojil. Našel jsem jednu tůru, v podstatě tady byla jediná, ji nebudu jmenovat, protože jí nechci dělat úplně reklamu, jsme se nerozešli úplně v dobrým.

Petr Suchan: A já jsem nebyl spokojený s tím, jak se to tam počítá, jak se to ukazuje, statistiky a podobné věci, tak jsem si založil svoji. A zajímavý bylo to, že jsem nechtěl udělat nějaký anglický název. Teď se nechci někoho dotknout. Ale třeba, nevím, Czech Major Champion Golf Tour, prostě nechci, já jsem chtěl českou. A říkal jsem, vždyť si všichni lidi na začátku té hry přejou hezkou hru, ale hned jsem to zavrhnul, říkám, to musí být registrované, to je tak jednoduché, že to muselo napadnout někoho přede mnou.

Petr Suchan: Nicméně vytrval jsem a podíval jsem se na registraci webových stránek, bylo to volné. Tak jsem to okamžitě zaregistroval a založil jsem tůru. První turnaj byl v roce 2009 na Líšnici, devítka, do dneška si pamatuju, že nás tam bylo asi jedenáct jenom, pan Dominik Maršík, tehdejší manažer Líšnice nás tam pustil a sám mi řekl, že se mu to líbí, tenhle princip. Takže to byl takový začátek, no od té doby se to trošku rozrostlo, těch turnajů velkých, osmnáckových, dělám asi pětadvacet ročně a samozřejmě k tomu se přidalo před třinácti lety Hodkovičky, devítková tůra,

Petr Suchan: která se, myslím, letošní rok hodně pozvedla, protože se spojila s Hodkovičky tour, začali jsme to víc propagovat. A jak se mluví, že tam je skvělá atmosféra. A mě hrozně těší, že tam choděj všechny generace. Když si vezmu Vaška a Janu a Marcelu, to je prostě nádhera. Vidět, že ty lidi i v tom vyšším věku se dokážou takhle bavit. A to je to, co ten golf přináší. To, co mě fascinuje a co jiný sport nemá.

Romana Křížová: Přesně tak. A s nima potom krásně hrajou děti typu Dylan a podobně.

Petr Suchan: Byly tam slžičky letos. Byly tam slžičky. Dylan i Mia, bohužel, to je golf.

Romana Křížová: To je golf, no. A ty vlastně ten golf hraješ pořád de facto. Kolik ty vlastně odehraješ golfových kol za ten rok.

Petr Suchan: Já jsem podnikal chvíli, nebo asi 25 let, pak se ta firma nějakým způsobem transformovala, takže mám trošku volnější ruce, abych mohl hrát golf. Já si to píšu, jak jsem soutěživý, tak si píšu veškerý svoje údaje, ať je to kilometry na kole nebo golfový hry, takže já přesně vím, kde jsem kolik kde zahrál, což je teda hrozný. A druhou stranu je to poučný. A průměrně hraju tak, letos mám 50 golfových hřišť, velkých, osmnáckových, a většinou je to turnaj.

Petr Suchan: Mě nebaví jen tak, jako musím o něco hrát prostě. A tuším, že tam je asi 30 devítek, hlavně Hodkovičky, ale i jiný. No a standardně tak hraju těch 60 turnajů ročně, 60-70, měl jsem i 90, ale to už trošku ubírám, takže tak okolo těch 100 her ročně mám. Myslím si, že mě mají golfový rezorty rády.

Romana Křížová: No to je úctyhodný číslo, já vlastně hraju hodně, taky ráda chodím turnaje a já za rok mám asi 35-37 turnajů, ale oproti tobě jsem žabař.

Petr Suchan: Ne, ne, to je krásný, to je krásný číslo. Já si myslím, že jsi jedna z těch... Řekněme, na federaci je 54 tisíc golfistů registrovaných, ale z toho tak 20 tisíc hraje aktivně a myslím si, že tak 5 tisíc hraje takovýhle čísla, jako hrajeme my, že nás víc není. A to byl třeba i hlavní důvod, proč já jsem začal dělat ty podcasty a začal jsem dělat ty rozhovory a pravidla, abych ten sport přiblížil široký vrstvě obyvatelstva nebo lidí, protože pořád díky komunismu,

Petr Suchan: který tady je v nás zakořeněnej, bohužel, tak je to braný jako snobskej sport, který prostě hrajou milionáři a já si to o sobě nemyslím, nejsem žádný milionář, to je jasný, ale ten sport je prostě otevřený pro všechny a do dlouhého věku.

Romana Křížová: Přesně tak, spousta lidí má tuhle zkreslenou představu právě o golfu, ale není to tak a když si to člověk porovná třeba s lyžováním, tam se dávají obrovský částky, lidi utrácejí neuvěřitelný peníze za to, že si vyjedou na lyže a ten golf prostě není nic extrémního.

Petr Suchan: Chiméra, která pořád podle mě mezi lidma existuje, že golf je drahý sport, samozřejmě každý sport může být drahý. Dneska ráno, když jsem si projížděl nějaký zprávy, tak na mě vyskočilo kolo za 280 tisíc. Kolik lidí si může koupit kolo za 280 tisíc? Jasně, člověk, který najezdí ročně 10 tisíc, 15 tisíc kilometrů, jasně si ho koupí. Nebo prostě může to, ale člověk, který najede 200-300 kilometrů, tak nepotřebuje kolo za 280 tisíc. Stačí mu za 20 a zajezdí si úplně stejně. A to samé s tím golfem.

Petr Suchan: Můžeš mít hole každý rok nový, ale já jsem se svýma prvníma holama vydržel minimálně 7-8 let, stály mě 10 tisíc, dostal jsem se na handicap tuším 20 nebo 18. Žádný fitting, žádný měření, nic, prostě jenom hrát, což je samozřejmě špatně, to už dneska vím, že byla chyba, ale jedna věc je pořízení vybavení a druhá věc je samozřejmě hra. Dá se hrát neustále na drahých hřištích, to samozřejmě můžeš, tam to fíčko stojí 2,5 až 3 tisíce, v zahraničí ještě víc, anebo prostě hrát příjemný devítky, osmnáctky, který jsou prostě dostupný každýmu a je to srovnatelný s jakýmkoliv jiným sportem.

Romana Křížová: Přesně tak. A když mluvíš o tom kole, tak spousta lidí do kol investuje obrovské peníze, i když na tak drahý kola vlastně vůbec nemají, tak si je kupujou.

Petr Suchan: Přesně tak.

Romana Křížová: Takže když člověk dělá sport, který ho baví, tak prostě do něj ty peníze dá.

Petr Suchan: Já jenom řeknu, já mám tři kola, mám silničku, mám grevla, mám horský, silničku mám 20 let, najezdím ročně průměrně plus minus tři tisíce kilometrů na kole a jel jsem třeba Le Etape Czech Republic, což byl nádhernej závod, ale jenom startovný stálo tři a půl tisíce, ve strovnání s golfem zase úplně někde jinde a to kolo mi absolutně stačí. Samozřejmě mám možnost a nabídky, protože jezdím do servisu, tak mi nabízeli kolo za 150-200 tisíc a říkám, proč bych si ho já kupoval. Mně to za těch třicet by to úplně stačí, už na něm jezddím 20 let a rychlejší stejně nebudu.

Romana Křížová: No a ty jsi tady zmínil i to snobství kolem golfu. Co si o tom myslíš.

Petr Suchan: No, tím je golf to je další takový přívlastek, který ten golf má. Stejně jako v devadesátkách naši političtí představitelé, bývalý prezident a další hráli tenis, tak všichni museli tenis. Tak když byl ten golf největším boomu, to znamená léta 2000, 2002 možná, až 2009, tak každý musel hrát golf. Takže se tam prezentovaly firmy,

Petr Suchan: byly to zlatý časy pro golfový rezorty, protože nebyly ojedinilý golfový turnaje, kde ta firma utratila 300, 400, půl milionu za to, za zorganizování, za jídlo, za raut, za ceny a podobné věci, za celebrity, který tam byly. A do toho golfu se v podstatě infiltrovala běžná společnost, nebo normální společnost, která se chová mnohdy tak, jak se chová. Takže určitá snobárna tam dojistými nemůže být, ale myslím si, že tohle pomalinku mizí, že ty lidi to berou, ty, co to hrajou, co to poznali, tak opravdu si to berou jako soutěživej sport,

Petr Suchan: kde tohle to trošku se už dostává stranou, ale do jistý míry to tak pořád prostě je, že to je vnímaný jako snobský sport, ale v žádném případě to není snobský sport. Pokud člověk je trošku sportovní a chce si zahrát, tak je to prostě nádhera.

Romana Křížová: Já mám na golfu ráda, já ho vnímám jako sport džentlmenů. Tam je totiž spousta pravidel, typu třeba na golf musíš přijít slušně oblečen. A vlastně by to mělo odpovídat odpolední vycházce v parku, takže tričko s límečkem, v žádném případě džíny. Vlastně člověku to vždycky sluší, je to strašně elegantní sport a je tam spousta pravidel, které opravdu odpovídají tomu světu té staré Anglie.

Romana Křížová: A to se mi na tom hrozně líbí a vůbec to nemá nic společného se snobstvím.

Petr Suchan: Je to pravda. Bohužel, jak v té funkci maršála, tak mnoho těch rezortů, jak chce to zpřístupnit tomu širokému obatelstvu, tomu té široké mase sportovců, tak v tomhle je to trošku míň důsledná. Takže dovolujou trička bez límečku. Už jsem dokonce potkal pána v džínách. Když jsem pracoval na Albatrosu, tak tam ten člověk prostě na hřište nemohl.

Petr Suchan: což já jsem si hrozně cenil, protože jsem ten konzervativní golfista, prostě mám rád ty dlouhý kalhoty, taky nosím kraťasy, ale prostě spíš to oblečení, decentní tričko a podobně. Bohužel na některých rezortech tohle prostě z důvodu toho, aby to umožnili všem, tak se to trošku opomíjí. Je to na škodu tomu golfu, si myslím, na škodu té tradici, ale je to pokrok.

Romana Křížová: Jinak s golfem se taky pojí vlastně řád, pravidla, disciplína. To si myslím, že je taky strašně důležitý. Člověka to učí koncentraci, ale taky to, že musí, opravdu se tam vyplatí potom respektovat ta pravidla. Teď nemám na mysli jenom pravidla golfu, ale obecně právě to zkoncentrovat se, je tam nějaký řád, člověku to strašně moc přináší. A tady se trošičku, to je trošku oslí můstek i k tomu byznysu,

Romana Křížová: protože aby člověk byl úspěšný v byznysu nebo v čemkoliv jiném, tak taky potřebuje nějakou strategii, řád, koncept, musí u toho přemýšlet. A golf je strašně moc o přemýšlení. Člověk si musí přesně promyslet, co a jak. A spousta lidí ale začíná golf hrát právě kvůli byznysu. Tak co ty si myslíš o spojení golfu a byznysu.

Petr Suchan: Já to vezmu trošku ze široka, máš pravdu, že golf je jeden z mála sportů, možná dokonce jedinej, kdy si člověk sám sobě dělá rozhočího. Tudíž je tam to gentlemanství, kdo mi dokáže, že jsem prošvihnul, že jsem si jenom prošvihnul, že jsem nechtěl hrát. To je prostě na tom svědomí toho člověka. Bohužel zažil jsem mnoho případů, kde lidi nevěděli, jenom že... udělají chybu z nevědomosti.

Petr Suchan: To dokážu pochopit, že neví, že se takhle má dropovat, nebo že tady je to prostě za tenhle trest a podobně. Ale daleko horší je případ, když ty lidi podvádějí vědomě, jsou si vědomí toho, že to je špatně. Golf a business. Já, i když jsem ještě v té firmě fungoval poměrně aktivně, tak jsem nikdy při golfu žádný obchod neudělal. Že bych mezi druhou jamkou nebo třetí se bavil, hele, ale nebudeš ode mě brát tyhle produkty. To prostě.

Petr Suchan: neproběhlo. Ale golf má proti ostatním sportům jednu obrovskou výhodu. S tím člověkem strávíš na turnaji, nebo když jdeš přátelský kolo, 4,5-5, možná i 5,5 hodin. A to je hrozně dlouhá doba na to, aby se člověk přetvařoval. Ten golf přináší určitě situace, ať příjemný, tak nepříjemný, krizový. Nikdo z nás není rád, když pošle míček do vody, nebo když ho ztratí v lese, nebo když prostě hraje 20. ránu, tak nikdo není rád.

Petr Suchan: A tam se ten člověk do jistý míry projeví. A to si myslím, že může být pro toho potenciálního obchodního partnera určitý měřítko, určitá indicie, jestli ten člověk je seriózní pater, jestli přizná ten prošvih, když spolu hrají třeba o kafe, o nic nejde, ale to kafe, tam je nějaká výzva. Tak jestliže v tomhle případě se chová nečestně, nesportovně, nebo prostě je nepříjemnej, tak to pro člověka může být určitá indicie. A pak samozřejmě golf jako takovej.

Petr Suchan: Je nádherný spor v tom, proti ostatním, v tenise, s tím člověkem nejsi 4,5 hodiny, máš ho za sítí, nemůžeš si s tím popovídat, ale můžeme při té chůze na další jamku na odpališti probrat, co trápí jeho rodinu, co se mu stalo, že si, já nevím, nevím, prostě běžné věci a toho člověka můžeš víc poznat. A to je podle mě takový to, ten sociální kontakt, udržování kontaktu, udržování známostí, je to takovej, takovej, ten, ty společní dny, jak se dělají, meeting, meeting je firemní, firemní dny, když prezentuješ svoje zboží, tak.

Petr Suchan: Tohle je jedna z výhod.

Romana Křížová: Mně se na tom právě líbí i to, že přesně se tam vytváří vztah k tomu člověku. Ať už děláš byznys, nebo bys měl být třeba dlouhodobě v kontaktu s někým, tak je určitě fajn si to vyzkoušet na tom golfu, protože hned vidíš, jestli je mezi vámi dobrá energie, jestli ti ten člověk sedne a do toho přesně, jestli podvádí, nebo když nemůžeš najít míček, pomáhá ti ten míček hledat, nebo ne.

Petr Suchan: Přesně, přesně to jsou ty situace.

Romana Křížová: No, přesně tak. A přesně jak si říkal, při té hře se ten byznys nedělá. Já když si jdu zahrát, tak se chci soustředit na tu hru a užít si tu hru, ale potom, samozřejmě po hře, si máš hlad, tak si dáš něco dobrého k jídlu a tam krásně ten byznys potom můžeš doťuknout, takže tam se ten byznys případně dá udělat.

Petr Suchan: Je to tak. Už jsem mnohokrát zažil, že se vůbec nebavili o tom, co dělají, že se dělají, Ale sedli si ty restauraci na oběd, na kafe a říkají, co ty vlastně děláš. Já to mě zajímá, dej mi vizitku. A už to proběhne. A je to daleko lepší, než se potkat někde na ulici nebo při obchodní špůzce. To je 20 minut, 30 minut. Takže tohle je síla golfu, kterou podle mě jiný sport nemá.

Romana Křížová: A do toho je tam ta sdílená vášeň.

Petr Suchan: Přesně tak.

Romana Křížová: Jinak já jsem strašně ráda, že ses přišel taky podívat do našeho Golf Business Clubu v Hodkovičkách, protože tím, že já hraju golf, ale zároveň máme podnikatelské kluby, tak jsem chtěla spojit příjemné s užitečným, takže jsme založili Golf Business Club. Vždycky máme každý druhý pátek byznys snídani, no a potom si jdeme zahrát právě tu devítku. No a já jsem strašně ráda, že ses tam přišel podívat a zajímalo by mě, jak se ti tam vlastně líbilo.

Petr Suchan: Určitě, pro mě to byla nová zkušenost. Byla tam velmi přátelská atmosféra, když samozřejmě, ty lidi jsem neznal vůbec, já jsem znal jednoho člověka, který tam byl a tebe teda, ale bylo to jako ve velmi příjemné atmosféře. Pro mě to je trošku... mimo ten můj okruh, protože já už se v tom byznysu tolik nepohybuju, nebo spíš to zařizuje někdo jiný z mých kolegů. Nicméně z toho golfové hlediska.

Petr Suchan: vzniknul tam už první, začátečník, tam byl pán, který začíná s golfem, tak už tam bylo vidět, že ho to zajímá. Určitě dobrá věc, myslím si, že to děláš dobře.

Romana Křížová: Děkuju. A ještě mi řekni, jaké máš plány do budoucna. Co nás čeká třeba příští rok.

Petr Suchan: Tak my teď jsme v jednání, jestli pokračovat na Hodkovičkách. Vypadá to, že to bude na dobré cestě. Přemýšlíme o nějakých malinkých úpravách, protože ten golf je konzervativní sport a příliš se moc vymyslet nedá. Nicméně malinké, drobné úpravy tam asi budou. Možná z hlediska rozšíření kapacity, možná z hlediska rozšíření kategorii, to se uvidí. Možná malinko vyšperkujem ještě nějakej ten finálovej turnaj. No a velká tůra osmnácková, tam mám už domluveno řádově asi 20 turnajů.

Petr Suchan: Já to mám rozdělený na základní část a finálovou. Už ty turnaje, hlavně zvláště na některých hřištích, se musí domlouvat v červnu, červenci, v září, protože některý hřiště, hlavně v okolí Prahy, ty oblíbený, asi víš o čem mluvím, jsou dlouhodobě vyprodaný, což je teda zvláštní, když golfisti ubývají a nehrajou, ale tady se to prostě koncentruje. Takže ty už mám domluvený a teď právě řeším ještě nějaké drobnosti. Zahrávám si s myšlenkou udělat nějaký výlet.

Petr Suchan: Hrozně se mi líbil nedávno, nebo asi před dvěma lety jsme byli na Slovensku, Penati, Sedín a Hrubá Borša, to jsou nádherný hřiště. Takže tohle možná bude na pořadu dne. Já tím finálovým turnajm na Albatrosu, jsem sezonu vlastně ukončil, soutěžní, už říkám, že teď už není až takový počasí na to, aby se dalo dobře hrát, takže a teď mám takovej trošku přípravnej čas.

Romana Křížová: Já už se na to moc těším a ráda se příští rok připojím i do té velké Hezké hry.

Petr Suchan: Děkuji, budeš vítána.

Romana Křížová: Já jsem moc ráda, že jsi přijal pozvání do našeho podcastu, takže moc děkuji. To byl Petr Suchan, majitel Golfové tůry Hezká hra a velký propagátor golfu.

Petr Suchan: Romano, děkuji moc, děkuji, ať se Business Friends daří a uvidíme se na golfu.

Romana Křížová: Děkuji. Pokud se chcete tohoto podcastu také účastnit, můžete. Jděte na web www.businessfriends.cz pro další informace. Nové díly podcastu společně zvládneme víc. Hledejte na Spotify, Apple Podcast nebo Google Podcast. Odebírejte ho a o nové díly už nepřijdete. Budu se na vás těšit zase příště. Nashledanou.